O nás

Kdo za haflabem stojí, proč vznikl a jak přesně vznikají hodnocení, která tady čtete.


Proč haflab vznikl

Stál jsem v prodejně se dvěma pytli granulí a nemohl se rozhodnout. Oba měly na přední straně fotku masa, oba slibovaly přirozené složení a oba stály podobně. Otočil jsem je a našel dva seznamy složek, kterým jsem nerozuměl.

Doma jsem zkusil najít srovnání. Většina toho, co jsem našel, byly žebříčky bez jakéhokoli kritéria nebo texty, které chválily přesně ty značky, na které vedly odkazy. Ani jeden z nich neřekl, podle čeho vlastně rozhodl.

Tak vznikl haflab. Není to laboratoř v chemickém smyslu — nic neměříme ve zkumavce. Je to laboratoř na etikety: bereme jedinou část obalu, která musí být pravdivá, čteme ji u každého krmiva stejným postupem a výsledek zveřejníme i tehdy, když se nám nehodí.


Jak tvoříme hodnocení

Celý postup od etikety po stránku, kterou čtete. Píšeme ho sem, protože je to jediný způsob, jak si ověříte, čemu vlastně věříte.

  1. Sbíráme etikety

    Složení a analytické složky přebíráme ze stránek obchodů, které krmivo prodávají, případně přímo od výrobce. Každou etiketu ukládáme celou, i s adresou, datem a kontrolním součtem, takže se k původnímu znění umíme kdykoli vrátit.

  2. Kontrolujeme, zda dává smysl

    Přečtený text prochází sadou kontrol: jsou-li hodnoty v možném rozsahu, nepřesahuje-li jejich součet celek, není-li pořadí deklarovaných procent proti pořadí složek. Co neprojde, jde do frontu na ruční kontrolu a krmivo zůstává nehodnocené — radši žádné hodnocení než potichu nesprávné.

  3. Počítáme hodnocení

    Hodnocení počítá program podle zveřejněné metodiky. Není v něm místo pro názor, dobrou vůli ani obchodní vztah a nikdo ho nemění ručně. U každého hodnocení ukládáme, z jaké etikety a z jaké verze metodiky vzniklo.

  4. Píšeme text

    Ke každému krmivu patří text ve čtyřech částech. Vzniká ze strukturovaného přehledu údajů z etikety a z výsledků metodiky, s pomocí jazykového modelu. Model nemá k dispozici nic jiného než tenhle přehled, takže si nemá co vymyslet.

  5. Kontrolujeme text strojem

    Hotový text prochází kontrolou: každé číslo v něm musí být v podkladech, nálezy musí sedět s metodikou, nesmí obsahovat zdravotní tvrzení ani číselné skóre a musí mít všechny čtyři části. Co neprojde, se nezveřejní.

  6. Přečte ho člověk

    Každý text před zveřejněním čte člověk. Ne vzorek, každý. Je to nejpomalejší část celého postupu a zatím jediná, kterou neplánujeme zrychlit.

  7. Ceny doháníme denně

    Ceny a dostupnost v obchodech se aktualizují každý den, nezávisle na hodnocení. Změna ceny se textu ani hvězdiček nedotkne.


Kdo to píše

Pod texty je podepsaný zakladatel haflab. Je to jeden konkrétní člověk, ne redakce a ne vymyšlená postava — a rozhodl se nezveřejnit jméno.

Důvod je prozaický: nejsem veterinář ani odborník na výživu a moje jméno by na důvěryhodnosti hodnocení nic nezměnilo. Změní ji metodika, která je zveřejněná, a veterinární recenze její současné verze — ta zatím hotová není a na stránce metodiky píšeme, jak to stojí.

Anonymní neznamená nedosažitelný. Za obsah tohohle webu odpovídám já, a najdete-li v hodnocení chybu, opravíme ji a napíšeme, co se změnilo.


Jak se to platí

Odkazy do obchodů na stránkách krmiv jsou partnerské. Nakoupíte-li přes ně, obchod nám vyplatí provizi; vás to nestojí nic navíc.

Pořadí obchodů v cenové tabulce odpovídá tomu, kolik nám který obchod v průměru vydělá. Píšeme to sem otevřeně, protože je to pravda a protože tabulku si jedním kliknutím přepnete na nejnižší cenu.

Co provize neovlivňuje, je hodnocení. To počítá program z etikety a neví, který obchod krmivo prodává ani zda ho prodává někdo. Krmivo bez jediného partnerského odkazu má na tomhle webu stránku stejně jako každé jiné.


Co neděláme

Neradíme, čím krmit konkrétního psa. Věk, hmotnost, zdravotní stav i chuťové preference jsou věci, které z etikety nevyčtete, a doporučení postavené na obalu by byl jen lépe napsaný marketing.

Netvrdíme nic o tom, co krmivo udělá se zdravím. Hodnotíme, co je napsané na obalu, ne co se děje potom.

Neměříme nic v laboratoři a nekontrolujeme, zda složení na obalu odpovídá obsahu pytle. Vycházíme z toho, že výrobce uvádí pravdu — je to jeho zákonná povinnost a zároveň hranice toho, co umíme ověřit.

Metodika